Již 14 let (od 1. července 2006) mohou vstupovat páry stejného pohlaví do státem uznávaného partnerství. Zatímco statistická data o české populaci včetně manželství, nesezdaných soužitích, věku partnerů nebo jejich dětech pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad, data o registrovaných partnerstvích jsou zpravidla přehlížena. Získali jsme data z registrů Ministerstva vnitra a v tiskovém materiálu, který vydal 26. 6. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. tak po 14 letech přinášíme podrobnější obrázek.
V materiálu najdete i část, která se týká rodičovství, zde ji překopírováváme:
Děti v partnerstvích párů stejného pohlaví
Mediálně i politicky nejkontroverznějším tématem ve vztahu ke gayům a lesbám je nejspíše rodičovství. Stejnopohlavní páry se mohou stát rodiči několika způsoby: buď jeden či jedna z nich (či oba/obě) přichází do vztahu s dětmi z předchozích vztahů, nebo má dítě jeden z nich svěřené do péče formou adopce či pěstounství, případně, jak uvádí Sloboda: „V posledních několika letech to představuje nejspíše nejčastější způsob – tedy že se děti rodí plánovaně již do domácností párů stejného pohlaví. Případně do tzv. sdíleného rodičovství lesbického páru s otcem gayem či párem gay otců. Ať je způsob jakýkoliv, faktem ale rozhodně je, že gayové a lesby rodiči byli, jsou a budou, bez ohledu na kvalitu právního ukotvení nebo komplikovanost uskutečnění rodičovských tužeb.“
Určit počet dětí v těchto párech a množství dětí, které gayové a lesby mají, je poměrně složité, vedle nedostatečných dat ještě z dalších důvodů. Zásadní skutečností je, že se drtivá většina dětí se vyskytuje mimo registrovaná soužití (v různopohlavních partnerstvích se pro srovnání přibližně polovina dětí rodí mimo sezdaná soužití[10]). V případě RP data ČSÚ ze Sčítání 2011 hovoří o 46 závislých dětech v domácnostech registrovaných partnerů/partnerek a celkem o 925 dětech žijících v domácnostech, které deklarovaly, že jsou vedeny párem stejného pohlaví. Podle dat Ministerstva vnitra měly osoby žijící v RP (k dubnu 2020) 68 dětí, z toho 34 nezletilých a 50 do věku 26 let, tedy těch závislých, pokud studují. Ani data ze Sčítání, ani data MV nepostihnou případy sdíleného rodičovství jednoho muže (např. gaye) a ženy (lesbické či hetero), kteří spolu nežijí a kdy ani jeden z nich není v RP či v domácnosti vedené párem stejného pohlaví.
Reálný počet dětí gayů a leseb či párů stejného pohlaví je tedy vyšší nejen z důvodu vysoké míry neviditelnosti – jak pro statistiky, tak i kvůli skrývání se v běžném životě. Vyšší je také z důvodu proměny společenské situace po roce 2011, ať už viditelností homoparentality mezi lety 2013 a 2017, nebo zrušením zákazu adopce v RP Ústavním soudem ČR. Stále více leseb a gayů tudíž uvažuje o tom, že se stanou rodiči, či tuto svou touhu již realizují.
Z původního loňského online výzkumu Sociologického ústavu AV ČR na reprezentativním vzorku české populace také vyplývá, že rozdíly založené na sexuální orientaci jsou statisticky významné mezi ženami i muži. Rodičovství je uváděno poměrně často osobami s bisexuální identitou (45 % mužů a 69 % žen) a méně často pak ženami (24 %), a zvláště pak muži (8 %) s homosexuální identitou. Řada respondentů tohoto výzkumu uvedla, že žije se svými dětmi ve společné domácnosti, nebo že s nimi jejich děti pobývají ve společné domácnosti občas. „Podle dat z našeho šetření jde primárně o děti počaté v dřívějším heterosexuálním vztahu. Reálný počet rodičů v našem vzorku je tedy poměrně nízký, nicméně ukazuje, že v situaci, kdy tomu brání řada bariér, takové rodiny v českém prostředí žijí. Tabu a legislativní vzduchoprázdno, které kolem homoparentality v Česku existuje, přitom stabilitě a životnímu well-beingu těchto lidí jistě nepřispívá,“ uvádí socioložka Marta Vohlídalová ze SOU AV ČR.
Celý tiskový materiál SOU AV najdete zde: https://www.soc.cas.cz/aktualita/zname-nezname-registrovane-partnerstvi-statistiky-rp-v-cesku-po-14-letech